1. den
10.12. 2008, Wien, 24.30
Naše 14 členná výprava „Czech Music On The Road“ se dnes přesunula do Vídně. Zde, v úzké boční uličce poblíž proslulé Mariahilfestrasse, sídlí klub Nachtasyl. Ten dnes patří naší výpravě. Jak napovídá název, jde skutečně o noční klub, kde se často začíná hrát po 23. hodině. Jelikož naše kapely jsou ale dost hlasité a klub má problémy s hlukem v okolí, začíná se netradičně dříve. Polovina výpravy dnes koncertně odpočívá (Pavel Fajt a Psí vojáci). Ve 20 hodin vystoupil MCH Band a v 21.30 Už jsme doma. Klub doslova praskal ve švech. Po jedné skladbě MCH Bandu zvolal kdosi z publika: „To je opera!“. Snad to myslel jako pochvalu. Smršť Už jsme doma nedala divákům šanci a česko-rakouské publikum vyvolávalo Už jsme doma několikrát zpět na podium. Jednoznačně přesvědčili Vídeň o svých nesporných kvalitách, zvuk byl překvapívě výtečný, nálada náramná Já jsem měl radost, že jsem po letech potkal staré známe z bývalé skupiny Scrooge, spřízněnou s Už jsme doma, která ale již neexistuje – škoda, protože to byla naprosto skvělá skupina, kterou si můžete pamatovat i z českých podií, kde odehráli desítky koncertů. Její bubeník Günther hostoval s Pavlem Fajtem v jednom ze Sletu bubeníků a také společně s Werk vystoupil na našich festivalech na Lipně a několikrát v Mikulově. Zpět k naší výpravě: po půlnoci, ačkoliv zábava nabírala obrátky, balíme a vyrážíme na nocleh, zítra nás čeká náročný přesun do Tokia a ještě je nutné přebalit naše zavazadla a vybavení, které bereme s sebou, protože s povolenými kilogramy do letadla jsme na tom jen tak tak, ne-li přes; a každé kilo navíc znamená tučný poplatek… Tak mě napadá, že zítra budeme Czech Music On The Air. Je jedna v noci, zítra touhle dobou bychom měli být už v Tokiu a budeme díky časovému posunu po snídani.
Romek Hanzlík