5. den
Dnes se v Tokiu ochladilo, zatímco první dva dny se dalo chodit v tričku, dnes někteří vytáhli dokonce čepice. A pršelo… Zvolili jsme poznávací jízdu vlakem na trase Yamanote, která obkružuje centrum Tokia. V Sinjuku jsme objevili sushi bar – talířky jezdily dokola na kolejnici a prázdné talířky se vršily před každým jedlíkem – to bylo také poznávací znamení kolik talířků, tolik yenů… Jinou high tech jsme zažili při večeři včera – hosté měli na stole elektronické tablety, do kterých naťukávali objednávku…
Pavel Fajt pak odjel otestovat Muzeum bubnů taiko: Taikokan, Už jsme doma čekaly povinnosti – zvuková zkouška a koncert (neponecháváme nic náhodě a ačkoliv koncert začíná až v 19 hodin, zvuková zkouška je naplánována již na 14. hodinu – a vzhledem k japonské přesnosti je třeba vše opravdu dodržet na minutu), MCH Band, který měl volno, se vydal do Sinjuku. Západnímu Sinjuku dominují mrakodrapy – jeden z nich je tokijská metropolitní vláda, dá se vyjet do 45. patra. Východní Sinjuku je čtvrť plná obchodů a reklam. Opustil jsem Už jsme doma a doprovázel jsem Pavla Fajta na jam session do západní Asakusy do klubu Knuttel House, kde byl pozván 5 tokijskými hudebníku zůčastnit se improvizovaného jam sessionu. Hrálo se dlouho a intenzivně a diváci byli moc spokojeni a muzikanti si pochvalovali společné hraní. Fajt zažívá takový japonský rok – po česko-japonském Sletu bubeníků opět další vazby s hudebním Japonskem. O koncertu Už jsme doma si řekneme až zítra