6. den
Tokio, 15.12. 2008, 21.00 (13.00 SEČ) Včereší koncert UJD zapsal MCH:
Večer koncert japonské kapely Bondage Fruit a UJD. Romek mě požádal, abych udělal záznam a dal mně kameru. No, nevím, zda to k něčemu bude. Dělal jsem to poprvé. Ale zpět ke koncertu. Bondage Fruit hráli moderní jazz. Nejvíc mně nadchli tím, že v sestavě kapely byl vibrafon. Krásný, v dobách, kdy jsem na vibrafon hrál, naprosto nedostupný nástroj. Zvuk vibrafonu mám rád dodnes, takže se mně to líbílo. Psát o tom, že Japonci jsou naprosto dokonalí hudebníci nemá smysl. Prostě tomu tak je. Většinou jde o lidi s klasickým hudebním vzděláním. Zajímavé je, že tím nejsou nijak determinováni.
Seděl jsem v šatně za zvukotěsnými dveřmi, abych natočil příchod hudebníků z jeviště a přitom v klidu poslouchal a užíval si zvuk vibrafonu koncert z TV umístěné v rohu šatny.
Natočil jsem dle zadaného ukolu hudebníky přichazejici do šatny a k odchod UJD na scénu. Po příjemném moderním jazzu působili UJD jako uragán. Japonci, slušné obecenstvo, které sedělo na sedadlech a poslouchalo soustředěně se začali na sedadlech zmítat a všelijak ohýbat.
Ale svá místa neopouštěli a tancovali vsedě. Nevím jak UJDédkům, ale mně se jejich způsob poslechu zamlouvá. Už při našem koncertě mně napadlo, že je to jako kdysi v kulturáku. Ale oni tak poslouchají ne proto, že by hrozil průšvih. Koncert skončil triumfem. Točím, točím po po koncertě uvolněné a nadšené lidi. Najednou v hledáčku Japonec v tričku české fotbalové reprezentace. Nadšeně sázel do kamery véčka. Jeho kamarád na mně dokonce česky: „dobr den!" A fanynky. Bylo vidět, že UJD nehrají v Japonsku poprvé a že mají zázemí svých věrných. Budiž jim to přáno, zaslouží si to.
Zajímavé bylo pozorovat v šatně během jejich koncertu japonské hudebníky. Řekl bych, že UJD neznali a vypadalo to, že se chystají poslechnout jen jednu písničku a odejít. Nakonec zůstali dokonce a bavili se humorem, kterého je v hudbě UJD dosti. Vynikající kytarista byl nejvíc nadšen Mírovo punkovou rukou. „Gummi hand" opakoval si nevěřícně. Kdyby hrál v mládí punk, tak by se nedivil a uměl by to taky. A obzvlášť kdyby ho hrál v Česku v letech, kdy pounkoví kytaristé soutěžili o nejrychlejší beglajt.